Příklady z praxe

Pro lepší představu o činnosti advokátní kanceláře si dovolím uvést některé příklady z praxe. Vzhledem k povinnosti mlčenlivosti budou příklady uvedeny bez identifikujících údajů.

Realitní kancelář nechtěla vrátit peníze

Na advokátní kancelář se obrátili manželé X s tím, že měli zájem koupit nemovitost k bydlení s pozemky a hospodářskými částmi a po její prohlídce uzavřeli předběžnou smlouvu s realitní kanceláří, která zprostředkovávala prodej. Jako zálohu pak složili částku 50.000,-Kč.

Po složení rezervační částky, před podpisem kupní smlouvy, však došlo k pádu části zdi jednoho z hospodářských stavení. Manželé X proto po konzultaci s advokátní kanceláří odstoupili od smlouvy a požadovali vrácení částky 50.000,-Kč. To však realitní kancelář odmítla s tím, že si manželé X měli možnost nemovitosti řádně prohlédnout a z jejich stavu zjistit, že k takové situaci může dojít.

Ve věci proto byla manžely X zastoupenými advokátní kanceláří podána žaloba. Po rozsáhlém dokazování soud prvého stupně žalobě vyhověl a uložil realitní kanceláři povinnost vrátit manželům X částku 50.000,-Kč s úroky z prodlení. Tento rozsudek byl potvrzen i soudem druhého stupně. Oba soudy pak navíc přiznaly manželům X právo na náhradu nákladů řízení. Realitní kancelář pak veškeré povinnosti splnila. V konečném součtu se tak manželům X vrátily také veškeré finanční prostředky, které do sporu vložili.

Koupě bytu s úschovou peněz

Na advokátní kancelář se obrátila paní Z a manželé Y, že mají zájem uzavřít kupní smlouvu, na základě které by manželé Y převedli na paní Z vlastnictví k bytu a podíl na společných částech domu a pozemku. Strany smlouvy se však příliš neznaly a navzájem se obávaly o předání kupní ceny.

Advokátní kancelář proto zpracovala smlouvu o převodu bytové jednotky a poměrných částí domu a pozemku, včetně návrhu na vklad a nechala se zmocnit pro zastoupení v řízení o vkladu. Dále uzavřela se stranami smlouvu o advokátní úschově peněz. Manželé Y a paní Z pak pouze podepsali smlouvy a další postup již byl na advokátní kanceláři.

Kupující paní Z zaslala kupní cenu v dohodnutém termínu na účet advokátní úschovy. Po té co byla částka na účet advokátní úschovy připsána podala advokátní návrh na vklad. Po té, co katastrální úřad návrhu vyhověl a kupní smlouvu do katastru nemovitostí vložil, vyplatila advokátní kancelář část peněz z advokátní úschovy prodávajícím manželům Y. Zbylá část kupní ceny pak byla manželům Y z účtu úschovy vyplacena poté, co předali paní Z vyklizený byt.

Paní Z jako kupující tak při výše uvedeném postupu nemusela mít obavy o to, že investuje své peníze, ale nedojde k převodu bytu a ona pak bude muset peníze vymáhat zpět. Manželé Y jako prodávající neměli při výše uvedeném postupu obavy z toho, že převedou vlastnictví k bytu na jinou osobu, ale nezískají peníze z převodu.

Zaměstnavatel nechtěl vyplatit mzdu vypočítanou procentem z prodeje

Zaměstnanec se se zaměstnavatelem po neshodách dohodli na ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele jako obchodní zástupce a vedle pevné složky mzdy mu měla být vyplácena také složka pohyblivá v závislosti na množství prodaného zboží.

Po ukončení pracovního poměru však zaměstnavatel odmítl zaměstnanci poskytnout údaje potřebné pro posouzení výše pohyblivé složky mzdy a vyplatil zaměstnanci pouze mzdu pevnou.

Zaměstnanec se proto obrátil na advokátní kancelář a jejím prostřednictvím podal žalobu k soudu. U soudu byl zaměstnavatel vyzván, aby předložil podklady k posouzení výše pohyblivé složky mzdy, která měla být zaměstnanci vyplacena. Pod tíhou těchto návrhů pak zaměstnavatel přistoupil na uzavření mimosoudní dohody se zaměstnancem, na základě které mu požadovanou část mzdy uhradil. Zaměstnanec pak vzal prostřednictvím advokátní kanceláře svou žalobu zpět a byl mu vrácen uhrazený soudní poplatek.

Manželé chtěli uzavřít nesporný rozvod

Na advokátní kancelář se obrátili manželé U s tím, že by se rádi rozvedli. Po konzultaci s advokátem dospěli k závěru, že jsou schopni se na věcech s rozvodem souvisejících dohodnout.

Advokátní kancelář následně zpracovala dohodu o výchově a výživě nezletilých dětí a návrh na rozhodnutí soudu v této věci, dohodu o vypořádání majetku ve společném jmění manželů a společného bydlení pro dobu po rozvodu a návrh na nesporný rozvod. Manželé U veškeré listiny podepsali a podali k soudu, kde bylo veškerým návrhům vyhověno do půl roku od podání návrhům.

Manželé U tak dosáhli svého aniž by se museli u soudu dohadovat o dětech, účastnit se nepříjemného řízení o rozvodu a následných složitých a nákladných sporů o majetek. U soudu se pak již ani nemuseli nechat zastoupit právním zástupcem.

Zrušení údaje o trvalém pobytu

Paní W se obrátila na advokátní kancelář s tím, že v bytě, který koupila od rodičů je stále hlášen k trvalému pobytu její bratr Q, který si odmítá trvalý pobyt odhlásit, i když bydlí u přítelkyně. Q pak má problémy s dluhy a byt paní W často navštěvují soudní vykonavatelé a exekutoři, kteří sepisují vybavení bytu pro jeho budoucí prodej za účelem umoření dluhů Q.

Advokátní kanceláří bylo převzato zastoupení ve věci zrušení trvalého pobytu pana Q v bytě paní W. Následně advokátní kancelář zpracovala potřebné podklady a podala příslušnému městskému úřadu návrh na zrušení údaje o trvalém pobytu pana Q v bytě paní W. Návrhu bylo vyhověno a pan Q byl zapsán k trvalému pobytu do sídla městského úřadu, který ve věci rozhodoval.

Neoprávněné vzetí a držení ve vazbě

Pan A byl pro podezření ze spáchání trestného činu, za něhož stanoví trestní zákon trestní sazbu do jednoho roku vzat rozhodnutím soudu do vazby. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že i když trestní řád připouští vzetí do vazby pouze v případě trestných činů jejichž horní hranice trestní sazby převyšuje dvě léta, použil soud výjimku, podle které lze vzít do vazby také osobu, která pokračovala v trestné činnosti, pro kterou je stíhána.

Pan A prostřednictvím advokátní kanceláře jako obhájce podal do rozhodnutí odvolání, ve kterém poukazoval na ustálenou judikaturu Ústavního soudu ČR, podle které se za pokračování v trestné činnosti pro účely vzetí do vazby považuje pouze situace, kdy obviněný v této činnosti pokračuje poté, co proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. V daném případě však obviněný pan A v trestné činnosti po zahájení trestního stíhání nepokračoval.

Odvolací soud odvolání nevyhověl a pan A proto prostřednictvím svého obhájce (advokátní kanceláře) podal do věci ústavní stížnost se stejnou argumentací. Ústavní soud pak ústavní stížnosti vyhověl, svým nálezem rozhodnutí obou soudů zrušil a pan A byl z vazby propuštěn.